Navrhujeme budovy, které dýchají světlem a tichem. Méně gesta, více prostoru — architektura, kterou poznáte hmatem, ne nápisem.
Pětipodlažní městský dům v srdci Holešovic — betonová skořepina, do níž je vsazené dubové jádro. Každé patro má jiný vztah ke světu: přízemí ztišuje ulici vodním prvkem, střecha ji otevírá obloze. Dům, který se obrací dovnitř ke světlíku a zároveň ven k panoramatu Prahy.
↑ Najeď myší na patro — otevře se scéna.
Začínáme tichem. Než nakreslíme první linku, posloucháme místo — jak jím prochází slunce, odkud přichází vítr, co budova uvidí za sto let.
Materiál nemá lhát. Beton zůstává betonem, dřevo dřevem. Pravda materiálu je naším jediným ornamentem.